úterý 13. března 2012

Scrap jak jinak než z odpadu ;-)

Tak jsme včera konečně po několika týdnech dojedli buráky. Já je nesmím. Kvůli alergii. Ale stejně jsem si tu a tam zobla u tv. Neodolala jsem. Před synem je schovávám, protože je v nich spousta plísní a není to nic zdravého, a chutnají mu. Takže zbývá manžel. Tak proto ty týdny ;-) Byly v plechovce velké a s víčkem. Což mi bylo líto vyhodit ;-) Umyla jsem ji a dumala, co s ní. A když měla víčko... Jsem si řekla, že z ní udělám krabičku na dárek. Krabičku jsem potáhla pruhem kartonu, který jsem porazítkovala nekonečným razítkem 317. Předtím jsem si to razítko upravila pro snadné nastavování motivu. Potištěnou cling jsem měl na razítku přesně umístěnou, takže jsem viděla jak tisknu a kraje jsem ostříhla až k motivu.


Myslím, že napojení není na první pohled vidět. A to jsou tu snad 4 spoje. Na krabičku jsem nalepila po obvodu oboustranku. 2 pruhy. těsně u dolního a horního okraje. Pruh oboustranky jsem nalepila  i na konec papíru. Samotnou mě překvapilo, jak jednoduché to bylo. Jak jsou ty plechovky pravidelné, šlo to samo. Pak jsem se vrhla na ozdoby. Víčko jsem prosekla krokodýlem a dírou přivázala kytku. Jsem si dokonce vytvořila vlastní z filcu a několikavrstvou, ale věděla jsem, že to není ono. Asi mi nejde dělat krabičku na dárek, který ještě nemám :-D Rozpačitě jsem to odnesla ukázat manželovi, který je můj největší kritik. "A co jako s tím?" Tak jsem mu vysvětlila, že to je třeba na dárek... "Ta kytka je příšerná.". "Hm dík". Ale měl pravdu nebyl to můj styl. Jelikož se mi ale potažená krabička líbila, přemýšlela jsem, jak ji využít. Nápad se dostavil. Proč si konečně nezačnu trochu odekorovávat pracovnu? Ona je to napůl pracovna a napůl pokojík pro mou šestnáctiletou švagrovou, která je u nás obvíkend. Na to jsem potřebovala ale plechovek víc.


Kdo hledá najde ;-) Pak jsem se prohrabávala papíry, ozdobami, aby vše do pokoje barevně zapadlo. A tady je výsledek

Byla jsem tím nadšená. Bavilo mě to. Tak jsem ještě přinesla ty dvě dřevěné krabičky od mandarinek, na které jsem během hledání narazila. Tady jsem se musela potýkat s drátky, které krabičku drží pohromadě. Při prvním polepování jsem vybrala papír 250 gr. a tam by byly ty dráty vidět, tak jsem použila při polepování oboustranku, kterou přilepujeme gumová razítka na dřeva. Všimla jsem si, že Tim Holtz ji na svých šmudlátcích má taky. Je vyšší a přitom perfektně drží na dřevě. Tak jsem oboustranku dala na místa mezi drátky a tím výšku vyrovnavala.


Druhá krabička byla hnusná. Hrubá. Měla dokonce i díru.


Tak jsem se rozhodla na ni použít karton. Šedý. Ten jsem potiskla razítkem zdi. Která jde taky krásně nastavovat, takže nebyl problém udělat zeď po celé délce krabičky.


Karton jsem na krabici nalepila herkulesem. Nemusela jsem se bát, že se zvlní a na dřevě krásně drží. Jen déle schne, takže mi krabička zabrala víc času.


A s celkovým výsledkem byla tentokráte spokojená i má drahá polovička ;-)


V tomhle už smysl viděl. Já jsem si užila tvoření a trochu si začala zabydlovat další místnost. Nadchlo mě to, takže budu syslit odpad (scrap) ;-D

Krásný den



5 komentářů:

  1. Skvělý nápad! Mandarinkové krabičky mam 3 a strašidelně se mi tu válí. A jak nesnášim to natírání, už jsem skoro uvažovala, že je vyhodim - takže nevyhodim a jdu polepovat. Lepidla mam dost :o) Díky za tip.

    OdpovědětVymazat
  2. Super nápad i provedení,taky doma syslím vše co by se mohlo jednou hodit a ono se to vždy hodí.Dík za inspiraci.

    OdpovědětVymazat
  3. Bezvadné.Mám jednu bedýnku pod stolem ;-)...Možná bych taky mohla zapřemýšlet nad jednotným stylem "uložišť", zatím to mám samé košíčky, hrnečky, kbelíčky...:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Je to moc povený projekt, já mám krabice černobílé aby mi ladily k pokoji :-)

    OdpovědětVymazat