neděle 28. října 2012

Co jsem si přivezla z Liberce já ...

Určitě jste se všechny dočetly nejen na blogu Isobelky a Irisky o Libereckém scrapbookovém srazu. Ano byly jsme tam všechny kromě Gabrety. Reportáže jsou výstižné a bylo již řečeno vše. ;-) Takže z jiného úhlu. Toho mého ;-)

Jet do Liberce je pro mě časově náročné. Cesta tam mi trvá víc než půl dne. Takže vždycky zvažuju, jestli mi to zato stojí.. Stojí. Sbalím si kufřík a tak jako Simona Stašová ve filmu Román pro ženy prochází pasovou kontrolou, nastupuju do autobusu směr Praha. Všechny problémy a starosti nechávám doma. Můžu vypnout ten druhý pár očí, který má každá matka, a myslet jen na sebe. V autobusu nemusím řešit, jestli nebude synovi špatně nebo nebude potřebovat čůrat, ale můžu si vybrat, jestli si přečtu časopis, či budu sledovat film. A k tomu dostanu i kávu. No není to bomba? ;-)  V Praze jsem nasedla do auta k Andrejce, Haňuli a Elion. A od té doby se naše pusy nezastavily. ;-) Celý víkend jsme si měly co říct a bylo toho tolik, že mimo tvoření a prohlížení materiálu v obchůdku, jsme byly zalezlé i s Vonver, Isobelkou a Dášou jen v našem pokoji. Vždyť se uvidíme asi až na jaře :-) Ale k tvoření..

Naše skupina se jako první dostala k Helge. Vždycky se k ní nejvíc těším, protože je to opravdu výtvarnice. Předvádí nám výtvarné techniky aplikované do scrapbooku. Pro mě vždy novinky. Miluju barvy, štětce, ale mám k nim obrovský respekt. Vedle Helge, která absolutně žádný tah neřeší, mi to jde samo. Žádný ostych nebo stres. A to mě baví. Art journal není moje parketa. Věděla jsem, že bych si udělala jen na místě pár stránek a tím by to skončilo. Takže jsem se já praktik rozhodla využít jen desky knížky a vyrobit si sešit na své náměty na razítka... Mám ho. Ale kancelářský, linkovaný a není to nic hodného nápadům ;-D V plánu jsem měla vyrobit si obal bílo-hnědo-zelený. Nevím, kde se stala chyba, ale vzniklo z toho tohle :-D


Postříkala jsem hřbet hnědým sprejem, který jsme dostaly a on zareagoval s obalem a bílou hmotou (fakt nevím, jestli to bylo gesso, šeps či jiná hmota) dorůžova. Tak jsem se tomu přizpůsobila a pokračovala. Díky horkovzdušné pistoli jsem mohla v následující dílně u Pampeliny obal dokončit.

Ta mi připomněla decoupage a ukázala v akci rozdíly barvení stránek distresskami a spreji. Zajímavé. U ní jsem si tedy obal dorazítkovala, vytrhla kus ubrousku se zlatými krucánky a aplikovala na knížku. To mi šlo i po letech nepoužívání ubrousků samo. Před scrapbookem jsme měli ubrousky opravdu na všem. Květináče, porcelán, tašky, krabice,... Ubrousek byl béžový se zlatými krucánky, ale ve výsledku se béžová ztratila a lepidlem na ubrousky vylezla více vínová barva v podkladu. Takže ten tmavý vínový pruh je ten béžový ubrousek ;-) Doma už jsem jen vlepila svázané papíry a bylo hotovo. ;-)

Třetí dílna u Irisky byla také zajímavá. I mě překvapilo, jak je vlastně doodling jednoduchý. Ale není to má parketa. Já (a určitě nejsem jediná podle sklizeného potlesku) jsem si odnesla od ní jiný geniální nápad. Způsob čištění razítek. Jednoduchý, efektivní a levný. Tleskám ještě jednou. Iriska mi pro vás ten postup napsala...

A naposledy k Didy. Přenášení fotky na papír. Zajímavá technika. Ráda jsem si ji vyzkoušela a už budu vědět, o čem je řeč ;-)

Barvení papíru jsem se neúčastnila, protože to je na mě moc zdlouhavé a není to můj styl...Takže sobotu jsme zakončily velkým pokojovým mejdanem a v neděli dopoledne ještě před skupinovým focení vyrazili domů.

Byl to fajn víkend!






Jak na čištění razítek

Tvoření je relax a pokud se do toho zaberete, tak tvoříte a tvoříte a použitá razítka zasychají a zasychají a pak čistíte a čistíte :-). Možná to máte jinak, ale pokud se já vrhnu na tvoření, vyndám si spoustu razítek, zkouším, který nápis bude nejlepší, a milá razítka pomalu schnou a pak to dá hodně práce je umýt, ale kdo by se chtěl v zápalu tvoření věnovat jejich čištění.





Vyzkoušejte malou vychytávku. Do nízké nádobky (použila jsem víčko od krabičky) si složte papírovou utěrku a namočte ji. Tak akorát, nemusí plavat. Použité razítko jednoduše odložte na mokrou utěrku a chvíli jej tam nechejte. Razítkovací barva se vpije do papíru a stačí jen lehce osušit a razítko je krásně čisté. No nevyzkoušejte to, když je to tak jednoduché :-)












Z pochopitelných důvodů to nefunguje na voděodolné razítkovací barvy. Nic ale není nemožné, pokud na papírovou utěrku nakapete místo vody čistič na voděodolné barvy, tak to půjde.
Tvoření je radost ;-)

Iriska




3 komentáře:

  1. Srazík byl super, pořád vzpomínám a těším se moc na další. Krásná reportáž, moc se mi líbí Tvoje desky, povedly se ti. Já patlal to vzdala a raději jsem "důdlila". Irisky nápad skvělý!!!!!

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to čištění razítek je geniální nápad! Všechno geniální je obvykle tak jednoduché, že si jen řeknu: a proč jsem na tohle nepřišla ? ;-)
    Ps. Jo a "důdlení" to mě tedy chytlo, zpětně a zprostředkovaně...ale vlastně ho znám už roky :-) Ať žije čmárání pro radost ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tvoje desky jsem vůbec neviděla a povedly se!!! Každý si prostě najde něco, co ho nejvíce osloví.
    To čištění razítek je dokonalé na velká razítka, na pozaďáky, tam mi to čištění trvá vždy nejdéle :-)

    OdpovědětVymazat