Cestovní deník 2025

Hned po prvních scrapbookovych stránkách v roce 2009 následovaly zápisky z cest. Nedávno jsem na ně narazila. Měly různou formu. Ty první byly takové koláže. Jakmile jsem si ale vytvořila razítka, snažila jsem se je zdokonalovat. Dnes nechápu, jak jsem mohla zvládat psát, kreativně zdobit a přitom si ještě cestu nejen užívat, ale i materiálně manažerovat. Logistiku má vždy na starosti manžel.

Následovaly náročnější cesty, s detailnější přípravou, kterou manžel realizoval prostřednictvím aplikace Sygic Travel. Kompletní výlet mi vytiskl ve formátu A5, já udělala díry, vložila do desek, přidala závěsné obaly, do kterých jsem vkládala vstupenky, letáky, fotografie,... Skvělý itinerář. Ale nula prostoru pro tvoření. Takže i já si našla aplikaci a začala naše cesty dokumentovat prostřednictvím Project Life aplikace. Od Becky H. Bavilo mě to a výsledek byl efektní. Dokonce jsem si dopředu podle itineráře vytvářela vlastní kartičky s českými nápisy. Jenže… Cesty byly čím dál víc nabitější a já už jsem nestíhala psát, vkládat fotky, upravovat je... Psát cestou v autě už mě nebavilo. Bylo mi špatně. Večer jsem připravovala večeři a věci na další den... Bylo to na úkor spánku.

Spokojila jsem se s focením. Nedávno se mi ale PL připomnělo. A já začala číst staré projekty. Uvědomila jsem si, že spoustu zapsaného už si vůbec nepamatuji.

Zápisky z cest prostě měly smysl a význam.

Obrovský. Hmmm. Dokázala bych to ještě? Fotit, psát, dokumentovat průběžně? Bylo by to náročné. Obzvlášť s mým manželem, který sice jako já stárne, ale energie má pořád stejně.

Rozhodla jsem se, že to zkusím. Čeká nás 14 dni ve Skotsku po vlastní ose. Road trip. A kdo je připraven, není zaskočen

. Takže připravuji vlastní kartičky. A když už… , tak kdyby se vám hodily...

Kartičky budu průběžně doplňovat. Zkusila jsem je vložit na instagram. To ale asi není ten nejlepší způsob na stahování. Uvidíme 😉

A jak jste na tom vy? Zapisujete stále? A jak?